Historie
Dějiny
Vzrušující příběh
Gotická postava Marie s dítětem z roku 1514 na rohu domu na náměstí Markt 20 dala historické budově jméno. Již před téměř 400 lety byl v místních seznamech uváděn „Dům Marie na rohu“. Historie nárožního souboru sahá až do 14. století. V té době na tomto místě stál první hostinec v Pirně, který se později stal mincovnou a pivovarem, poté pekárnou a od roku 1942 výtopnou.
Dnes tento skvost na severovýchodní straně malebného náměstí v Pirně, který byl zrekonstruován v souladu s památkovým statutem, září v nové kráse. Při náročné rekonstrukci hostince se středověkou křížovou klenbou a nástěnnými a stropními malbami byl kladen velký důraz na zachování mnoha drobných detailů z dlouhé historie této budovy.
Zdroj: „Das Haus zur Maria in Pirna“ od soudního rady Dr. Flachse ze dne 30.10.1927.



1233
První zmínka o Pirně v dokumentu biskupa Jindřicha Míšeňského
Kolem roku 1300
jeden z nejvýznamnějších filozofů a teologů středověku, Johannes Duns Scotus, pobývá v prvním hostinci v Pirně – dnešní „Restauraci Babička“.
1569
Prvním známým majitelem hostince je Johann Schumann. V inventáři z let 1569/70 je uveden v hodnotě 32 grošů.
1581
Podle kupní knihy H 187 b kupuje 25. srpna 1581 ctihodný a vážený Mattes Otto dům a statek od ctnostné paní Dorothey Schumanninové, své nynější manželky, za 2800 guldenů.
1591
Hans Nacke získává Gasthof am Markte za 2550 guldenů.
1603
Petermannova kronika uvádí: „V roce 1603 přišel posedlý muž, aby si vzal ze Štýrska do Pirny do hostince Hanse Nackena a odtud do k Andreasi Bartzschenovi, černému barvíři, kde se díky usilovné modlitbě duchovních v deset hodin večer Zlý duch s Boží pomocí. byly vymítány.“ Kněz popisuje toto vymítání Nikolaus Blume z Dohny ve svém tisku z roku 1605.
do roku 1609
Erbgasthof, jak je nazýván v kupním rejstříku M 404, vlastní známý sochař z Pirny Michael Schwenke.
Majitel Gottfired Wildgruber se dostává do finančních potíží. Jeho věřitelé prodávají hostinec včetně zadní budovy na náměstí kurfiřtovi Janu Jiřímu I., který v něm zřizuje mincovnu – nastává období velkého výčepu a vytírání (do konce roku 1622).
Kurfiřt prodává „Münzhaus zu Pirna“ mincmistrovi Hansi Heinrichu Jacobovi v Drážďanech za 1800 říšských tolarů. Kupující tak získá oprávnění vařit 6 piv namísto dosavadních 5 piv.
Starosta Pirny, Johann Heinze, nový majitel domu „Münzhaus“, opouští již 100 let starý Maria na vrcholu 1. patro až k rohu budovy.
1631
Volební braniborský kameník Heinrich Promnitz kupuje dům. Až do roku 1795, tedy více než 150 let, zůstal dům v držení rodu vážené rodiny Pirna. Heckelova kronika (1739) uvádí na adrese zpráva o roce 1639 (během švédského obléhání) v Dům starosty Promnitzena na Flachsmarktu: „Tehdy jeho hruška ještě stála…“
1750
Píše se zde: „Před tímto domem stála u vchodových dveří hrušeň, které se říkalo Pirna landmark, ale kterou pan komisař Promnitz (Philip Heinrich Promnitz, který zemřel v roce 1743) nechal pokácet.“ Tuto hrušeň najdeme v erbu Pirny dodnes. Dům Haus zur Maria je v této době nejcennějším domem v Pirně: „…je nesporně nejcennějším ve městě, a to do té míry, že za něj bylo nabídnuto již 6000 tolarů.“ V roce 1788 byl dům prodán.
1785
Generální akvizitor Christian Friedrich Scheibner získává majetek za 2000 tolarů.
1810
Pirnaische Wochenblatt uvádí: „…rohový dům obchodníka Friedricha Gotthelfa Meißnera mladšího“ – zvaný Marien-Meißner.
1813
Od 11. do 12. září a 18.-21. září. V domě pobýval císař Napoleon: „Dne 11. září se odpoledne vrátilo z Čech několik důstojníků, vojáků a vlak a k večeru přišla zpráva, že sem Napoleon přesune svůj hlavní stan. Dům mladšího obchodníka Meißnera na náměstí Markt č. 286 byl pro něj zařízen a vše ještě nebylo připraveno, když se ve shonu svých strážců a početných společníků vracel z trhu.“
1850
Pozemek kupuje mistr bílý pekař Karl Gottlob Braune z Hoyerswerdy, který zde provozuje také pekárnu.
od roku 1942
Až do 90. let 20. století se v přízemí budovy na náměstí Markt 20 nacházela horká žehlírna.
květen 2012
Slavnostní otevření „Marienecku“ po rozsáhlé rekonstrukci v souladu s jeho památkovým statutem